Stanislav Žampach: Inspirace je všude, jen ji člověk musí vnímat

Stál s vizí razit si vlastní cestu, dotáhnout svou uměleckou tvorbu k co největší dokonalosti a zanechat za sebou nesmazatelný a snadno rozpoznatelný rukopis. Stanislav Žampach, skromný a velmi talentovaný umělec a designér skla, založil před více než 20 lety malý rodinný ateliér. Ze své původní myšlenky neuhnul ani o krok, spolu s ním pracují v ateliéru také jeho mladší syn Ondřej a manželka, vystavuje svá díla v mnoha galeriích a právě teď si můžete jeho kousky prohlédnout i v naší kampani na Bonami. Přečtěte si jeho příběh za snem v našem rozhovoru.

unnamed (10)
Stanislav Žampach si založil vlastní rodinný ateliér před více než 20 lety, ale jeho přístup osobitý ke každému dílu se ani trochu nezměnil. Zdroj: archiv Stanislava Žampacha

V roce 1990 jste založil rodinnou firmu Ateliér Žampach, má u vás v rodině práce se sklem hlubší kořeny dále v historii?
Bohužel práce se sklem v rodinné historii kořeny nemá, ale těší mne, že jsem ty kořeny zapustil já a mám dva následovníky, syny Martina a Ondřeje. Vystudoval jsem sochařinu a se sklem jsem začal pracovat až v letech 1984- 1989 za mého 5letého působení v Moravských sklárnách Květná.

Postupem času jste od designování pro sklárny a velké podniky zaměřili na vlastní vývoj a produkci. Kde nastal ten zlom?

Vše je o vývoji a hledání vlastní cesty. V Moravských sklárnách jsem byl zaměstnaný jako designer a chtěl jsem v tom pokračovat dál, jen jinou formou. Odešel jsem, abych mohl pracovat na volné noze. Bavilo mne dělat najednou pro více firem, cestovat po sklárnách po Evropě a Japonsku a poznávat nové lidi z branže. Při tomto způsobu života jsem ale pociťoval potřebu vlastního atelieru na konkrétním místě. Potřebu vlastní cesty. Chtěl jsem se věnovat pouze jedné výtvarné disciplíně a dotáhnou ji k co největší dokonalosti. Měl jsem vizi, že nebudu muset reagovat na módní trendy, ale najdu si svoji cestu, kterou budou moji zákazníci akceptovat. To byl ten bod zlomu.

Kde nacházíte nápady a náměty pro svou tvorbu? Viděla jsem, že pro jednu se sérií vás inspirovala návštěva přírodní rezervace na jihu Francie, často se objevují květinové motivy. Je to tedy příroda, která je pro vás hlavním zdrojem inspirace?

Ano, je to příroda, která je nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Inspirace je všude, jen ji člověk musí vnímat. Mnoho nápadů nosím v hlavě i několik let, jiné zrealizuji během několika minut. A na celou řadu z nich se zatím jen nedostalo (smích). Rád cestuji a když se vrátím z dovolené s nějakými skicami, které pak přenesu na sklo, tak svým kolegům s nadsázkou říkám, že mi tu dovolenou budou spolufinancovat.

collage_zampach1
Příroda je pro Stanislava Žampacha nekonečným zdrojem inspirace Zdroj: archiv Stanislava Žampacha

Celou vaší tvorbou se prolíná jasně rozpoznatelný rukopis. Využíváte techniku reliéfního pískování a věnujete se i lehanému sklu, v čem jsou tyto dvě techniky specifické?

Tak to jste mě potěšila (smích), protože právě rozpoznatelnost rukopisu v celé naší tvorbě byla mým cílem od počátku. A mám pochopitelně radost, když to lidé takto vnímají. Můj první reliéfně pískovaný „pradekor“ je právě tak starý jako můj spolupracovník – mladší syn Ondřej tj. 30 let. S nynějším pojetím pískování se to nedá srovnávat. Tehdy to byla primitivní gumová šablona vyřezaná rukou. Dnes nám hodně pomáhá i moderní technologie. To hlavní je ale představivost, sochařský talent a cit pro reliéf. Když pískuji v našem ateliéru můžu dokonale využít to, co mi vždy scházelo při práci ve sklárnách, a to je rychlost od nápadu po realizaci. Jsem netrpělivý v tom pozitivním slova smyslu a chci to mít hned, klidně i v neděli večer. Oproti tomu technika lehaného skla vyžaduje hodně času na přípravu modelu i formy. Je zajímavá v tom, že se pracuje s nahříváním tabulového skla, které lehá – padá do formy, a když  dobře znáte vlastnosti skla, dají se dělat opravdu nádherné kousky.

Jste rodinná firma, jak máte rozdělenou práci? A není to někdy nevýhoda?

Mít rodinnou firmu cítím spíše jako výhodu i když přiznávám, že to má i svoje úskalí. Funguje to dobře jen tehdy, když se nastaví férová a jasná pravidla a všichni se podle nich řídí. Potřebuji malý tým lidí, na který se můžu kdykoliv spolehnout, a já ho našel v manželce a synovi. Když je to nutné, jeden druhého v rámci možností  zastoupí. Syn má na starosti spíše technické věci (leštění, cínování, pískování) a manželka papírování (zásobování galerií, administrativu, balení výrobků).

Skleněná plastika umístěná v exteriéru v nočním nasvícení. Zdroj: www.zampach.com
Skleněná plastika umístěná v exteriéru v nočním nasvícení. Zdroj: www.zampach.com

Hodně si zakládáte na osobním přístupu, rýsuje se ve vaší rodině již další pokolení, které bude navazovat na vaši tradici?

Rád bych měl pokračovatele i v dalším pokolení. Máme již tříletého vnuka Matěje, tak uvidíme…

Úzce spolupracujete s také galeristy, do jaké galerie se můžeme na vaše dílo zajít podívat?

Každý rok děláme autorské výstavy v galeriích po České republice. Letos to bylo v galerii Rubikon v Olomouci. V loňském roce jsme měli i dvě výstavy v Pekingu a Shenzhenu na jihu Číny. Jako „výkladní skříň“ naší práce působí stálá expozice v galerii prodejny skla ERPET v Praze. Pokud by vás zajímal úplný seznam, je k dispozici na našem webu.

A jak je to s prostorovými realizacemi v architektuře, které také spadají do vašeho hledáčku?

Většina realizací je v soukromých domech, ale v Moravském peněžním ústavu v Praze a ve Zlíně jsou dvoumetrové skládané plastiky z pískovaného tabulového skla.  Ty jsou přístupné veřejnosti.

Na Bonami máme aktuálně výběr vašeho skla, který ze všech těch nádherných kousků je vaší srdcovkou?

Každá novinka je mojí srdeční záležitostí. A každý náš produkt byl kdysi novinkou…

collage_zampach
Tvorba Ateliéru Žampach sahá od skleniček na whiskey přes dekantéry až po misky i vázy. Všechny kousky si můžete prohlédnout ZDE.

Komentáře

komentářů

Leave A Reply

Navigate