Ondřej Hurtík: Barista šíří dobro ve formě kávy

Nejdříve vysedával po kavárnách a užíval si popíjení dobré kávy. Pak jeho přítelkyně vyhrála soutěž Barista roku (baristka Terezka Balá, pozn. autorky) a on do tajů kávového světa začal pronikat ještě více. Ondřej Hurtík propadl před třemi lety vůni dobré výběrové kávy i lidem, kteří se okolo ní pohybovali, natolik, že se rozhodl vyměnit pohodlí kancelářské židle za život za kavárenským pultem.  Jeho talent i zapálení pro věc jsou patrné v každém šálku kávy, ke kterému v holešovické kavárně, kde nyní pracuje, vždy přidá i milý úsměv. O tom, proč je barista tak populární povolání, zda pije kávu i doma i jaká káva ho v životě překvapila, jsme si povídali v našem rozhovoru.

Barista roku
Ondřej na baristické soutěži Barista roku, které se účastnil již několikrát. Zdroj: archiv Pavel Cachro

Když se dívám okolo sebe, zdá se, že barista, je dnes novým vysněným povoláním. Proč myslíš, že tomu tak je?

Barista šíří dobro ve formě kávy, která potěší (smích). S rostoucím povědomím o výběrové kávě začíná být toto povolání vnímáno i jako prestižní profese, ne jen jako brigáda v kavárně při studiu. Komunita baristů je především parta kamarádů a pohodových lidí. Přijde mi, že baristé začínají být skutečnými osobnostmi, jako je tomu třeba u barmanů.

Kolik denně vypiješ káv?

Káv přes den ochutnám hromadu, radši to ani nepočítám.

A máš pak chuť ji pít ještě doma?

Jasně, že piju kávu i doma. Rád si ke kávě sednu a sním něco dobrého. Máme doma spousty vzorků, na které v práci není čas ani potřebný klid.

Photo 01.10.14 0 31 21
„Rád si ke kávě sednu i ve svém volném čase. A sním k ní i něco dobrého.“  Zdroj: archiv Ondřeje Hurtíka

Jakou kávu připravuješ nejraději?

To je těžká otázka. Rád si hraju s různými metodami a přípravami. V létě mě bavilo experimentovat s přípravou studených káv. Obecně mezi mé oblíbené metody patří Aeropress, Hario V60 a espresso. Právě espresso asi teď nejvíc. Ač se to na první pohled nezdá, tak se v poslední době hodně vyvíjí. Baví mě zjišťovat, jak z něj vymáčknout co nejvíc.

A jak je to s kávovou kulturou v Česku? Mění se a roste hlad po kvalitní a dobře připravené kávě?

Určitě se mění k lepšímu a povědomí o dobré kávě roste. Je to především díky vzrůstajícímu zájmu o dobré jídlo, se kterým jde káva ruku v ruce. Dlouhodobějším trendem v Česku je pak podle mě vzrůstající obliba filtrovaných káv a jejich reinstalace z nepoživatelné tekutiny z hotelů v opravdový zážitek.

A co když si chci kávu připravit doma? V čem spočívá tajemství úspěchu?

Základem je dobrá a čerstvá surovina, to je bez pochyby. Vyplatí se ale soustředit se i na kvalitu vody, což podle mě spousta lidí opomíjí. Voda má totiž ohromný vliv na výsledný šálek. Stačí i filtrační konvice a hned poznáte rozdíl. Samotná příprava je pak jen o zkušenostech, které přibývají s každou připravenou kávou. A není ani na dobrou radu zkušenějších. (smích)

Dodnes nemohu zapomenout na to, když jsem v kavárně ochutnala kávu, jejíž chuť připomínala borůvky. Máš nějaký obdobný chuťově nezapomenutelný zážitek?

Asi poprvé, když jsem ochutnal panamskou geishu od Graciana Cruze. Byla to káva, která chutnala jako bonbony, cukrová vata a jasmín – zkrátka něco neuvěřitelného. Moje první „wow“ espresso pak bylo z Etiopie Shakisso v roce 2011. Doubleshot s ním dokonce později vyhrál prestižní Nordic Barista Cup.

Tvoje přítelkyně je také baristka, je takové soužití něčím speciální?

Možná je to překvapující , ale neustále se bavíme o kávě. Před soutěží i každý večer v posteli. A když se o ní zrovna nebavíme, tak to u ní skoro vždycky skončí. Kávou prostě žijeme.

Photo 01.10.14 0 34 05
Ondřej s přítelkyní Terezkou kávou žijí. Zdroj: archiv Vojta Hodboď

Jaký máš názor na často kritizované kávové prohřešky, jako je české piccolo nebo slazení kávy?

Z nějakého militarismu už jsem vyrostl. Ať si zákazník objednává jakkoliv, je na nás dobrat se k tomu, co přesně chce. Všechno je o dialogu a přístupu jak baristy, tak zákazníka. Vždy zákazníkům doporučuji, ať kávě dají šanci ukázat svůj charakter a ochutnají ji bez cukru. Kolikrát jsou pak překvapení, že to není hořké. Nakonec ale ať každý pije, co chce, a jak mu chutná.

Může být člověk baristou na celý život? Dovedeš si sám sebe představit i za 50 let za kavárenským pultem?

Určitě může. Podívej se na pány baristy v Itálii, kde je to velmi vznešené povolání. Rozhodně nemám v plánu kávu opouštět, i když si nemyslím, že zůstanu za barem celý život. Jakým směrem se ale budu ubírat, to zatím sám nemám tušení. Za 50 let bych se asi rád viděl v důchodu vysedávajíc v kavárenském křesle (smích).

Komentáře

komentářů

Navigate