Inovace i nostalgie českého designu

Mysl českých designérů je otevřená novým nápadům, ale zároveň se nebojí hledat inspiraci v minulosti. Současná kreativní scéna tak přichází s atypickým designovým řešením a nezvyklou kombinací materiálů, jejichž základ ovšem může odkazovat na specifický český styl a tradici. Její součastí je i kvalitní české sklo, které pro vás máme v kampani rodinného Ateliéru Žampach. Těšit se můžete na křehce krásné misky, sklenice a vázy s jedinečným rukopisem výtvarníka Stanislava Žampacha. Dokonalý příkladem moderního českého designu je pak kolekce stolů od značky Master&Master s kovovou podnoží a dřevěnou deskou, které spolu se svítidly od Jakuba Velínského najdete v naší minimalistické kampani.

zampach
Váza a sklenice od Stanislava Žampacha z kolekce Vlčí mák, kterou najdete exkluzivně jen u nás na Bonami.
Minimal.
Svítidla a věšák od Jakuba Velínského jsou spolu se stoly od Master&Master součástí naší kampaně českého minimalismu.

Český design je specifický svým výtvarným pojetím, jehož tradice se buduje už od konce 19. století. V roce 1885 byla založená Umělecko-průmyslová škola v Praze, na které se kromě architektury, sochařství nebo kresby vyučovalo také zpracování kovů, řezbářství či malba květin. V roce 1900, kdy se umprumka stala jedním z center secese, škola reprezentovala české umění na světové výstavě v Paříži. Přehlídku svojí malbou obohatil tehdy už známý Alfons Mucha, který vytvořil dekorativní panó pro centrální halu pavilonu Bosny a Hercegoviny. Začátkem 20. století na škole studovali významní představitelé českého kubismu včetně malíře a spisovatele Josefa Čapka, architekta Josefa Gočára nebo architekta a designéra Otakara Novotného. Český kubismus byl výjimečný tím, že se kromě výtvarného umění projevoval také v architektuře a průmyslovém návrhářství. Na tvorbu kubistických objektů se v letech 1911 až 1914 soustředilo sdružení Artěl – jedna z nejvýznamnějších institucí českého užitého umění a designu.

zigzagblack
To nejlepší z českého kubismu představuje galerie Kubista, která má ve své nabídce nábytek, sklo, keramiku a porcelán, šperky i knihy. Na fotce je replika keramického setu od Pavla Janáka navrženého v roce 1911. Foto: Kubista.cz
produkt_025
Kubismem je inspirováno i křeslo Kubikula od Vladimíra Žáka, které bylo v roce 2008 nominováno na cenu Czech Grand Design. Foto: Vladimirzak.cz

Design jako samostatná disciplína se u nás začal vyučovat až ve 30. letech minulého století, kdy byla ve Zlíně založena Škola umění úzce spjata s firmou Baťa. Když instituce zaměřená na průmyslové návrhářství  a reklamní grafiku po válce zanikla, nahradila ji v roce 1947 Střední uměleckoprůmyslová škola ve Zlíně, kterou vedl Zdeněk Kovář. Vyučený švec a později konstruktér se průmyslovému návrhářství učil v ateliéru sochaře Vincence Makovského a stal se významným propagátorem oboru. Třicatá léta byla stejně jako jinde ve světě ve znamení funkcionalismu, který se řídil heslem, že forma následuje funkci. Tehdejší nábytek tak vyniká maximálním důrazem na uživatelský komfort a ergonomii a téměř postrádá dekorativní detaily.

20131206124346_foto__DSC0013a
Polohovací křeslo od Jindřicha Halabaly z roku 1931. Foto: Modernista
1_2_07.ollo
Tvorbou Jindřicha Halabaly jsou inspirované také stojany na květiny od české značky Ollo Garden.

Po druhé světové válce bylo české tvůrčí prostředí ovlivněno socialistickým realismem, ve kterém slovo design ztrácelo svůj význam. Mnoho výtvarníků se vzhledem k politické situaci nesmělo věnovat volné tvorbě a tak pracovali na návrzích užitého umění. Tehdejší produktový design díky tomu vynikal výjimečnou estetikou, kterou ale obdivovali především návštěvníci zahraničních výstav a přehlídek. Vrcholem bylo bruselské Expo 58, na kterém socialistické výrobky od předních českých umělců okouzlily celý svět. Většina z nich ale skončila ve fázi prototypů, které se tak neměly šanci dostat do běžných českých domácností. Vznikla tím mezera mezi exkluzivním a uživatelským designem, která je patrná do dnešních dnů.

Expo
Restaurované kousky z bruselského období nabízí obchod Nanovo. Slavnou zahraniční přehlídku pak připomněla výstava Bruselský sen.

Českou komunistickou minulost hravým způsobem zpracoval designér Maxim Velčovský, který je autorem kolekcí Ornament&Crime nebo Spirit of the East. Busta Vladimíra Iljiče Lenina je v jeho podání zdobená v socialismu masově užívaným cibulovým vzorem, součástí druhé kolekce je pak porcelánový trabant, který slouží jako svícen. Velčovský vzbudil pozornost také skleničkou ve tvaru plastového kelímku, porcelánovou vázou ve tvaru holinky nebo návrhem interiéru kostela svatého Bartoloměje ve vesnici Chodovice. Ta se objevila i v publikaci Dezeen Book of Ideas, kterou v roce 2011 připravil jeden z nejvýznamnějších webů o designu Dezeen. Britský portál, který měsíčně navštíví 1,75 milionů lidí, na svých stránkách zmínil také práci dalších českých designérů a architektů včetně Lucie Koldové, Jana Plecháče a Henryho Wielguse nebo architektů z A1 Architects, o jejichž realizaci obchodu s čajem Tea Mountain jsme psali i v našem magazínu.

2
Interiér kostela svatého Bartoloměje, na kterém Velčovský spolupracoval s designérem Jakubem Berdychem. Foto: Dezeen

Komentáře

komentářů

Leave A Reply

Navigate